Dvě malé děti se běhaly na hřišti a smáli se jako nikdy
předtím. Byli to nejlepší kamarádi, jak říkali na život a na smrt. Nic je
nedokázalo rozdělit, i když se občas hádali, vždy se potom zase usmířili a
všechno bylo zase v pořádku. Asi se ptáte, proč vám o tohle vyprávím, vy
ty malé děti přece neznáte, jenže já je znám až moc dobře. Jedno z těch
dětí jsem totiž já a druhé je můj nejlepší kamarád Niall. Kdysi jsme spolu byli
opravdu šťastní, jenže časy se změnili a my začali dospívat.
„Nialle, ty jsi fakt pako,“ řekla jsem svému kamarádovi a
začala se smát. Vážně jenom on si mohl vzít na první den do školy svého
oblíbeného plyšového medvídka.
„Ale když on se chtěl pan Méďa kouknout, kam budu chodit,
když nebudu doma,“ vysvětlil mi a posadil ho na lavici. Já a Niall jsme totiž
seděli spolu, na tom, že to takhle bude, jsme se dohodli už hodně dávno a
nehodlali jsme svou dohodu zrušit.
„A to si mu nemohl ukázat třeba fotku?“
„Ne, chtěl to vidět naživo,“ odvětil a zase se kvůli něčemu
začal hrabat v batohu. Po chvíli usilovného hledání vytáhnul velký balíček
sušenek. Niall se semnou nikdy o jídlo nepodělil a proto mi přišlo dost
zvláštní, že mi najednou pokynul, abych si jednu ze sušenek vzala. Ochotně jsem
ji tedy převzala a strčila si ji do pusy…
Tohle byla jedna z mých oblíbených vzpomínek, Niall se
semnou rozdělil o jídlo poprvé, ale určitě ne naposledy.
O pět let později:
Dnes mám oslavu svých jedenáctých narozenin. K nám domů
na oslavu přijde pár mých kamarádů ze školy a samozřejmě Niall, bez toho by to
ani nešlo. Kolem třetí hodiny odpoledne se rozezněl domovní zvonek a já rychle
utíkala ke dveřím. Venku před naším domem stálo pět mých nejlepších kamarádů.
Vanessa, Nina, Emily, Tom a Niall. Všichni jsme společně došli do obýváku, kde
už na nás čekal velký čokoládový dort ve tvaru srdce, vypadal přesně, tak jak
jsem si ho vysnila. Stoupla jsem si k němu trochu blíž, abych mohla
sfouknout svíčky a něco si přát. Silně jsem se nadechla a foukla. Moje přání se
vytratilo spolu s malými plamínky do vzduchu a já doufala, že se jednou
splní. Zbytek odpoledne jsme všichni společně hráli nějaké hry a pak různě
blbli. Kolem šesté hodiny se všichni přátelé vytratili, teda všichni až na
jednoho. Niall trval na tom, že tu musí zůstat trochu déle, aby mi mohl
v klidu předat dárek. Teď jsme tedy seděli na houpačkách za domem a já
čekala, co mi Niall přichystal.
„Chtěl jsem, abys věděla, že si moje nejlepší kamarádka
navždy, tak jsem ti donesl tohle.“ Niall rozevřel ruku a na jeho dlani se
objevili dva řetízky, které dohromady tvořily srdce s nápisem BEST
FRIENDS. Potom vzal jeden z řetízků do rukou a pokynul mi, abych si
odhrnula vlasy. Během chvilky se na mém krku objevila půlka srdce
s nápisem FRIENDS a na Niallově BEST. Tímto bylo naše přátelství
zpečetěno.
O čtyři roky později:
„Miluju tě,“ řekl mi Niall jednoho podzimního dne, když jsme
spolu seděli na schodech u zadního vchodu Horanových. Niall mi tehdy řekl, že
mi musí něco říct, něco důležitého. V deset večer mě vytáhnul z domu
se slovy, že to bude jen chvilička, ale na schodech jsme seděli nejmíň hodinu
než mi Niall řekl, co ke mně cítí. „Já
tebe taky a už hodně dlouho. Řekněme, že tak od mých jedenáctých narozenin. Ty
jsi byl moje narozeninové přání,“ zašeptala jsem do ticha. Niall se na mě
roztomile usmál a políbil mě. On byl pro mě všechno, byl můj první opravdový
kamarád, moje první láska a dostala jsem od něho svoji první pusu. Doufala
jsem, že spolu budeme navždy, jenomže události, které se odehráli následující
rok, k tomu moc nenasvědčovaly. Niall se přihlásil do X- faktoru. Do
prvního kola jsem ho doprovodila, čekala jsem v zákulisí s jeho
mamkou a obě jsme doufali, že uslyšíme jen to nejlepší a taky, že jo. Niall
postoupil. Na dalších vystoupeních už jsem s ním, ale nebyla. Od té doby
co postoupil, jsme se od sebe začali vzdalovat. Niall pořád zkoušel, a když
zrovna nezkoušel tak měl vystoupení. Když mu, ale poté v jednom z kol
řekli, že není tak dobrý, aby mohl jít dál. Hned mi zavolal a brečel mi do
telefonu, nevěděla jsem, co mám dělat, nemohla jsem se přece jen tak zvednout a
jet za ním. Pak na něho někdo zavolala a on mi hovor bez rozloučení položil.
Dalších pár dní se neozval, potom mi asi po týdnu zavolal to, co už jsem dávno
věděla Niall a další čtyři kluci začali tvořit skupinu One Direction. To bylo
naposledy, co se mi ozval. Jak se má jsem slyšela jen od jeho mamky. Někdy si
Niall udělal čas a zajel domů, jenže já už ho vidět nechtěla. Řekl navždy a
nesplnil to.
Přítomnost:
Dnes už jsou to skoro tři roky, kdy vznikla teď už
celosvětově známá skupina pěti kluků One Direction a dnes jsem se taky
rozhodla, že půjdu na jejich koncert v New Yorku. Abych vám to ujasnila,
hodně jsem se bez Niall změnila. Žiju teď v New Yorku a pracuji jako
modelka pro jednu z nejlepších návrhářských firem.
Právě teď tedy sedím
ve svém pokoji a chystám se na koncert, který má začít za dvě hodiny. Strašně
dlouho jsem se nemohla rozhodnout, co si mám vzít na sebe, ale nakonec jsem si
vzala fialové džíny, světle modrý top a modré conversky. Hodinu před začátkem
koncertu jsem vyšla ze svého bytu, na ulici si vzala taxík a jela jsem
k aréně. Moje místo bylo přímo pod pódiem, takže jsem měla na celou show
skvělý výhled. Moje oči patřili jenom
Niallovi, ale jeho patřili tisícům fanynek, ale přece jsem doufala, že si mě
všimne. Pak když koncert skončil sedla jsem si na jedno z míst uprostřed
sálu a užívala jsem si to ticho, které nastalo, když všichni odešli. On, ale
neodešel, zůstal stát kousek za pódiem a pak zase vyšel. Nevšimnul si mě. Na
nějakou chvíli jsem se zamyslela a pak, když jsem znovu začala vnímat, seděl
přímo vedle mě.
„Jak jsi mě poznal?“ zeptala jsem se tiše a pořád koukala
před sebe.
„Jsi pořád stejná,“ odpověděl mi.
„No jo, některé věci se asi nezměnily. Za to některé jsou
odlišné až moc.“
„Polly, je mi líto jak jsem se k tobě posledních pár
let choval. Měl jsem moc práce a sotva jsem mohl domů jednou za pár měsíců, ale
věř mi, že jsem na tebe nezapomněl,“ řekl posmutněle a z kapsy u kalhot
vytáhnul svou půlku srdce s nápisem BEST. Já na oplátku natáhla ruku a
ukázala na slovo FRIENDS, které se houpalo jako jeden z přívěsků na mém
náramku.
„Taky jsem nezapomněla, nemohla bych jen tak potom všem, co
jsme spolu prožili,“ vypravila jsem ze sebe se slzami v očích.
„Proto jsi sem
přišla, abys mi řekla, že jsi nezapomněla?“
„Ne, přišla jsem protože, i když jsme se oba hodně změnili,
pořád k tobě cítím to co předtím,“ řekla jsem a po tváři se mi začaly
kutálet první slzy.
„Miliju Tě Nialle Horane,“ zašeptala jsem a vstala. Pomalým
krokem jsem se vydala k východu.
„Taky tě miluju. Jednou jsem ti řekl, že navždy a teď to
chci dodržet, už tě neopustím.“ Niall došel, až ke mně pevně mě objal a dal mi
pusu, která pro nás oba znamenala nový začátek.
Poznámka
autora: Doufám, že se vám moje povídka líbila!!!!
